Jak bylo v zimním Ádru?

27.12.08 - 4.1.09








Dům č. 66 - náš Base Camp


Jiříkův řiťosjezd v Broumovkách


Aleš dělá hupky-dupky


Tři lyžníci a jedna Sněžka


Jezdící č--ák - sjezdařský prostředek budoucnosti? :-)


Aleš při "procházce" Ztracenou roklí


Vrcholové foto na Sněžce


Galí a Janka - za to, že dnes lezu, vděčím právě jim

Jedním slovem PARÁDNĚ. Počas nám vyšel lépe, než kdokoli z nás doufal a teplota byla ideální na zimní sporty (rozuměj hrubě pod -10 °C). Partyja se sešla mocná a hlavně dobře naladěná. Ubytování u Mocků hned vedle Tošováka nemělo chybu a můžu všem doporučit. Turistů je přes zimu ve skalách minimum, takže na rozdíl od letní sezóny bohovský klídek.

A co jsme všecko spáchali?



Hned po příjezdu jsme se nedočkavě vrhli do zimního skaláku

Nejmenovaný člen Ádr teamu si zapomněl boty na běžky doma. Hlavně že neopomněl plaskačku, rozdvojku, prodlužovačku a žehličku na skluznici :-). Naštěstí byl zachráněn přítelem na telefonu, který přijel o den později a botičky přivezl.

Prošli jsme si celý hřeben Broumovských stěn, které jsou v zimním hávu ještě o něco kouzelnější než v létě.

Zaskákali jsme na zasněžených Slavenských hřibech, na které se už jen vydrápat byl "tvrdý bulder"

V parádním azuru jsme zajeli bezmála 30 km okruh na běžkách v Krkonoších po trase Velká Úpa - Liščí hora - Luční bouda - severní traverz pod vrcholem Sněžky - Růžohorky - Velká Úpa

Pochopili jsme, jaké zděšení musí postihnout běžkaře zvyklého na Krkonošské "dálnice", který zavítá k nám do Beskyd :-)

Seznámili se s většinou žijících pískařských legend

Zúčastnili jsme se prvovýstupu na dosud nevylezenou věž, která dostala název "Výmašťovna" cestou "Nesnesitelná lehkost pití" obtížnosti IV.

Zdařilý prváč jsme pak kvalitně oslavili :-)))

Zjistilo se, že mocná banda pískařů při bujarém večírku neslyší zvonící telefon ani na čtvrtý pokus, byť normálně nezvoní vůbec potichu :-)

Přesvědčili jsme se, že člověk po konzumaci nemalého množství skla z rozbité sklenice nemusí zemřít, naopak se může tvářit spokojeně a další den vyprávět, že "v Ádru se to tak dělává už dlouho"

Klaksonem od auta, který nikdy nefungoval, až jednoho rána začal spontánně troubit a nešel zastavit, jsme vzbudili poplach v celém Ádru

Na Silvestra jsme vystoupili na Sněžku a sjeli ji na kluzkách a někteří i na běžkách

Během výstupu jsme potkali skupinku turistů s VELICE ZAJÍMAVÝMI sjezdařskými prostředky, pro které se jistě najde využití i v letní sezóně :-)

Uvědomili jsme si, že běžky s volnou patou a bez hran opravdu nejsou ten pravý ořech na zledovatělou červenou sjezdovku.

Shledali jsme, že v teplotách kolem -15 °C je třeba auto francouzské značky roztlačit

Na Nový rok pár mrazuvzdorných odvážlivců, kterým v žilách jistě koluje fridex místo krve, zdolalo Větrnou věž Starou cestou za III, která v daných podmínkách nebyla vůbec grátis!

Byli jsme poctěni vynikající Mocanovou zelňačkou, na kterou nám prozradil i tajný postup přípravy

Za hustého sněžení jsme prozkoumali jižní cíp Jezerky, Ztracenou rokli a část Záměstí.

V odlehlé části Království jsme při bloudění do chalupy narazili na lidské stopy, kterých jsme se nějakou dobu drželi, dokud nás nedovedly na místo, odkud jsme vyšli, protože byly naše :-)))

Z podrobného lezeckého průzkumu Teplických stěn od věže k věži se stal úprk k autu, abychom se rozmrazili

V neděli 4. ledna jsme se rozloučili se skalami, ádrovskou pískařskou partyjou, zamáčkli slzu a odjeli ke svým domovům, zatímco náš druhý domov se nám víc a víc fyzicky vzdaloval. Ovšem v našich myšlenkách zůstane minimálně do další návštěvy.

Život - to je Adršpach, Tatuš
Starší články:

Adršpach 2008