Sportovní lezení na Maltě, leden 2021


Začátkem každého roku hledáme možnosti rozlezení před sezónou. Měli jsem štěstí, že jsme objevili oranžové místo na mapě. Malta na tom byla v porovnání se zbytkem Evropy velmi dobře. Rychle jsme ověřili možnosti a případná omezení skalního lezení, zkontrolovali předpověď počasí, zajistili letenky, objednali ubytování a zapůjčení auta. V polovině ledna jsme nejdříve investovali do 4 PCR testů a pak vyrazili směr letiště Krakov. Po příletu na letiště Luqa jsme prošli kontrolou papírů, na parkovišti našli auto a mohli se vydat na dlouhou cestu na druhou stranu ostrova. Zvyknout si na jízdu po levé straně silnice nebyl tak velký problém, ale řadicí páku jsem celých 14 dnů hledal pravou rukou.


První den jsme měli štěstí, vydali jsme se do nejbližší lokality nabízející slunce, stín i závětří. Potkali jsme místní lezce. Jeden z nich, Charlie původem z Indie, nás seznámil s dalšími místními lezci. Druhý den nás v jeskyni Mellieha představil výborné lezkyni Miura, která před pár lety byla členkou americké reprezentace a také dalšímu Indovi jménem Suhail. Tímto nám odpadla starost s výběrem lezeckých lokalit a cest. Měli jsme vše naservírováno jako na stříbrném podnose, někdy včetně šikovného fotografa, jindy s lezeckým doprovodem. Dva výlety na ostrov Gozo v nás zanechaly krásné vzpomínky a trochu nás mrzelo, že jsme pobyt nerozdělili na oba ostrovy půl na půl.


Skály plné krápníků, tuf, možností zajímavého lezení trochu komplikoval velmi ostrý povrch přímořského vápence. V jedné z nových oblastí nás dokonce překvapila skála podobná pískovci. Hlavní poslání, nalézt co nejvíce metrů on sight bylo splněno. Navíc byly holky vyhecovány místními lezci k pokusům v těžkých a zajímavých cestách. Celý pobyt v přátelské atmosféře působil hodně relaxačně.

foto: Suhail Kakpori, Marcel Janoš
Marcel Janoš