Berg Heil Sasko!
2.-7.7.2017

Bax, Maro s Markétou, Koch family


Den nultý - příjezd

Nedělní trasa Těšín - Ostrov byla naprosto v pohodě a poprvé po zcela zprovozněné D8. V napůl obsazeném kempu je hardware i software v.2017 téměř stejný, jako v.2006, kdy jsme je ladili poprvé.

Den první - Bielatal

Den předtím jsme strávili v autě času dost, tak ráno navrhuji nejbližší sektor v příhraniční oblasti - Grenzturme. Vybrané cesty si hvězdičky určitě zasloužily a zlákaly na druhý konec lana i "občasné" lezce - Markétu a Káju.

Den druhý - Grose Zschand


Loni nás z Goldensteinu vyhnala bouřka, a věděl jsem, že se je pro co vracet. Časově asi nejnáročnější dojezd - zejména "díky" rozkopanému Děčínu a cestě do Hřenska. Dál už v pohodě podél kolejí vyhlídkové Strasenbahny až na parkál kousek od Zeughausu. Nejlevnější stání - za 3 Eura/den. Direkte Sudwand byl překrásný stejně jako Nordostweg. Bax s Márem si i Alter weg velice pochvalovali. A nechali jsme si něco i pro příště. Letos žádná bouřka, takže do kempu se vracíme před setměním a na jídelním lístku zůstává pouze česnečka nevalné kvality, kterou servíruje docela zmatená slečna číšnice. 12° Klášter byla však bez výhrad...

Den třetí - Schmilka



Schmilka svojí pestrostí cest, kvalitou skály a neskutečným scenériím patří podle mne mezi nejlepší saské oblasti. Na začátek volíme "cestu pro všechny" - W-kante na Winkleturm. Povětšinou rajbáskové lezení po pilířcích trochu znejistilo naše "občasné", ale nakonec zápis ve vrcholovce se podařil všem a vzdušné, téměř 35 m slanění se taky líbilo. Bax ještě tahá krásnou jednoprstýnkovou Ostkante na Rauschenstein a bohužel další lezení nám ukončuje přeháňka. Škoda, byl to jediný den, kdy jsem se necítil naplno lezby nabažený...

Den čtvrtý - Rathen


Během přibližování do "saské strouhanky" zjišťujeme, že cesty se intensivně neopravují pouze u nás, ale i u německých sousedů. Několik Umleitungů nás háže až do Pirny!!! a pak zpět kotěhůlkama na parkoviště u převozu přes Labe. Brrr... Ještě, že ten nástup pod Hollehunda je krátký. Jeho údolní, téměř 70 metrů vysoká stěna, mne vždy ohromí. Ne jinak i cesty, které v ní vedou (Skoba, určitě by se ti tady líbilo!) - Violette Verschneidung, Talweg , Herrenparty, Uber die Hundenase - před léty jsme v nich s Albertem prožívali krásné okamžiky... Zůstává ještě Westkante a její Talvariante. Tak pojďme Baxi, než nám do toho začne valit Oskar. Maro, který se po svém loňském tygru na Persefoně pomalu dostává do formy, tentokrát rezignuje. Zdá se mu to hodně do kopce a dávám mu zapravdu, zejména v úseku ke 3. ringu... Cestu určitě zařadím ke svým TOP 50 na písku. Přidáváme ještě Údolku na zadního Hollehunda a Sudkante na Sechserturm a zpět již naštěstí kratší variantou do našeho BC.



Den pátý - Rájec



V noci a ráno vše trochu vlhne, a tak lezení přichází v úvahu až pozdním odpolednem. Volíme prosluněný Rájec. Bax si dopřává restday, a tak s Marem dvakrát přepadáváme na vrcholu Blíženců - poprvé po jednokruhovém Severním sokolíku, podruhé po krásné dvoukruhové stěnové ladičce Trojčata.

Jdeme ještě pohledat Sokolí věž, ale s dalším lezením váháme kvůli přibližující se bouřce. Balíme a první kapky deště pár kroků od auta nás přesvědčují o zkušeném rozhodnutí :-) Kapky houstnou a za chvíli přecházejí do pořádného slejváku. Asi jsme na tomto výletu dolezli.

Máro uvažuje o odjezdu, ale nakonec celý výlet důstojně zhodnotíme Pod Císařem a odjezd se odkládá na sobotu. Dneska obsluhuje sympatická a akční servírka :
"Slečno můžeme si objednat nějaké pití...?"
"Jasně, perte to do mne!"

Chvíli trvalo, než jsme to s Marem "rozdýchali" :-D





Den poslední - odjezd

Sobota měla pouze dva krásné okamžiky - 10 minutové setkání "po létech" s Tomášem (Matějem) Štěrbou, se kterým jsem Sasko před více jak 30 léty objevoval, a hořkou chuť Radegastu v mé těšínské hospůdce po příjezdu. Ahoj Sasko - do září ???

roko