Osp na konci roku

Už potřetí jsme se vydali přivítat Nový rok do Ospu. Adam se moc těšil, dva měsíce nelezl ve skalách a už mu to chybělo. Měl vybrané nějaké cesty, ale vše bylo nakonec jinak. Několik dnů před naším příjezdem dost pršelo a nás v Mišja Peči přivítaly potoky vody crčící snad ze všech krápníků. Suchých cest bylo pomálu, zato lidí mnoho.

První den Adam vedený Sašinými radami flešnul Oro Puro za 7c - docela nepříjemnou cestu s nejtěžší pasáží v kolmáči, o čemž si Adam myslel, že to vůbec neumí. Vedl si skvěle a měl z přelezu patřičnou radost. Poslední den se pokusil o onsight Pinota, ale po několika odlezech se vyčerpal a v horním boulderu mu došlo a vypadl. Cestu Pinot 7c dal druhým pokusem.

Počasí nám nebylo nakloněno, většinou byla vlezlá zima, jističi v péřovkách, čepicích a rukavicích poskakovali, lezci si mezi kroky zahřívali ruce o vlastní krk. Vzhledem k nepříznivé předpovědi jsme odjeli dříve, než jsme plánovali s tím, že na jaře si to zase užijem.