Sasko na půl plynu
30. 6. - 6. 7. 2016

Letošní příjezd do Ostrova byl ve znamení dvou bouří - první v chladícím okruhu mého přibližovadla ve štaufu u kruháče za Olomoucí, druhé někde kolem Sněžníku těsně před průjezdem vrátnicí kempu Pod císařem. Stan však stavíme již pod bezoblačnou oblohou na poloprázdné louce u lesíka. Hospu nám zavírají před nosem, a tak si o hašení žízně pěnivým mokem můžeme nechat leda zdát.


Ráno sice azurko, ale vzhledem k včerejší nezanedbatelné vlhkosti volíme pro vertikální zábavu oblast Bielatal. Po asi hodinové procházce odbočujeme za dědinou do svahu k věžím kolem Schusterturmu. Bax začíní "zvostra" a vyvádí Talweg na Artariastein.


Pěkná tříkruhová stěnovka se líbila moc. Do Nordwegu na stejnou věž bereme k sobě Káju, který se trochu potrápil v převisku nad kruhem, ale nakonec si nahoře všichni tři plácnem.



Závěrečná Leistenmand na Schusterturm si zcela určitě dvě hvězdičky zasloužila. Kemp se trochu zalidnil, nám se však podařilo uhájit "Reservé" pro očekávané posily - Wanecké a Přečkosa s Markem Wróblem, kteří by měli navečer dorazit. Nakonec dorazili pouze Maro s Maniem, a to hodně pozdě "díky" ohlášené bombě v ostravské Karolíně :-)

Ráno jedeme směr Hřensko-Bad Schandau a pak podél kolejí "štrasenbahny" až skoro zase zpět do Česka. Cílem je pro nás panenská oblast Grose Zschand. Přicházíme pod Goldenstein - mohutnou věž, která by se i před Falkem stydět nemusela. V průvodci nacházíme minimálně 3-4 krásné, pro nás lezitelné linie, a tak jdeme na to.





Marci nastupují do Alter Weg, Bax a já do Ostweg - na první pohled krásné údolní klasiky. Chytlavý sokolík je vystřídán jemným traversem mezi kruhy a cesta končí dlouhatánským komínem, ve kterém se ani neslyšíme ani nevidíme. Současně se cvakem vrcholového dobíráku začíná pršet. Za chvíli jsme "durch", protože deštík přechází ve slejváček... Tak pro dnešek bohužel všechno, ale zde bude stát za to se vrátit...

Další den věnujeme ostrovským Nebeským stěnám, ze kterých zase předčasně utíkáme do hospy. Večer přijíždí Jana ze Slaného, konečně vzplane i táboráček u stanu a kujeme pikle na další den.





Parkujeme (zadara :-) naše oře na parkovišti pod Falkem. Do Schonenwetherweg na Falkenstein ještě nesvítí, a tak se po trošsce bloudění přesouváme pod Eunucha. Dvoukruhová Sudkante zanechá jen ty nejlepší zážitky. Marci vyvzlínají Alterweg na Zackenkrone.

Na Falku spojujeme síly a Bax si užívá na prvním všech 7 kruhů v relativně nové linii na tento obelisk.

Těšili jsme se na další den na rathenskou strouhanku. Zůstalo jen u plánů, protože ráno vše opět vlhne. Marci jdou ještě něco pokutit v Ostrově a další den s trochou závistí nechávám Baxe svému osudu a valíme domů. Holt letos ve srovnání s loňskem na půl plynu.






roko