CVOK
29.4.-1.5.2016

Koncem února, v hlubokém podzimu, protože ani letos nebyla zima, nám dorazil mail od Tatuša na pozvánku o nějakých kolech na drolivých pískovcích uprostřed Polabské nížiny, snad 1.4. že se to má konat. Prvně jsem s tím mailem naložil skoro jako s každým jiným SPAMEM, ale hned na druhý den mi volá Lišák, že tohoto zla se MUSÍME zúčastnit!!!

Jenže první týden prší, druhý víkend sněží, pak má někdo svatbu a je poslední víkend v dubnu a já volám Tatušovi, jsme sice dvě dvojky (Přečkos s Rorou a Skobič s Lišákem), ale pokud se to nebude konat tento víkend, tak my přijedem až za rok. Alláh nás vyslyšel a v pátek po šichtě jedem ve třech (ať se Ti záda rychle hojí triatlonový specialisto) směr Střezivojice.

Že nevíte, kde to je, tak hledejte, ale je to kus od Ádru, Goduly a jiných pískařských oblastí... Přijíždíme o půl deváté večer a už se losují veže, jen státní notář chyběl.29 kousků z 29 oblastí je vylosováno a my do půlnoci dolíváme naše organismy chmelovými ionťáky a kutíme taktiku a trasu, jak co nejúsporněji dosáhnout CVOKA.

Ptáte se co je CVOK?!?! Pro manželky a milenky je to Cyklistický Výlet Oblastmi Kokokřínska, pro příznivce lezení a drcení na kole je to podnik, který Vás plně uspokojí :-). V jednom dni musíte od 8 rána do 20 hod večerní v rádiusu 50 km vylézt ve dvojici co nejvíce věží, které se právě losují, většina věží je za jeden bod, ty vzdálené nebo lezecky obtížné za body 2 nebo 3. CVOKEM se stává družstvo, které dobude 10 bodů a vítězí samozřejmě ten, kdo nasbírá bodů nejvíc. Ostatní není důležité...

8:00 START, jedu s Diablem (borec ze Znojma) vstříct první překážce (Nedamovská věž) cca 10 km přes kopec. Chvíli bloudíme v rokli až nacházíme tu krasotinku krásná zelená hromada sypajícího písku s krabičkou a slaňákem. Krása střídá nádheru, další přesun a tentokrát hezká slunná věžka Hlaváček přibývají km a i věžky. Hledáme 4. věž "Německá jehla".

To by mohla být ona, solivýma voštinama dolézám ke kruhu, 5 minut kartáčuji mešíkem obrostlé stupy a s vypětím sil na vrcholku zjišťuji, že sice máme o věž víc, ale tato se jmenuje Plotnička :-). Rychle slanit a na druhý pokus opět fotíme vrcholovku šlapeme do krutého kopce pro 5 věž. Máme, pojďme pro další bod, "Hefaistos", lezeme cestu "Oheň a železo", ale spíš bych to přejmenoval "lopatka a smetáček", tak krásný pancíř je zdejší materiál... Je 14 hod. máme 6 bodů a my si věříme.

Jenže Skobičovi přestalo brzdit přední kolo a když s kolem sbíhá s krpálu, ve stejnou dobu se Diablo vytříská a rozbíjí přehazovačku tak, že dojíždí závod na "Single speed". Hledáme věž "Medvědice", kterou po dvou hodinách KONEČNĚ nalézáme a s kolama jsme si to v těch roklích fakt užili!!! Času ještě pořád hafo, ale sil už nějak míň. 8. věž s krásným názvem "Kačer", dělí nás už jen dva BODY, jedem si pro věž "Hubený Hrabě", která je za 2 body a máme to!!!

Jenže, to bychom si ji museli najít, kola hážeme do škarpy a pobíháme dlouhou roklí a hledáme poslední chybějící článek... Zbytečně, sedáme na pařez a Diablo vytahuje Chorizo klobásu, cca 1/4 kg masa bez chleba mizí do 5 minut v břichu dvou CVOKařů a zbití a bez dalšího bodu se plížíme zpět do cíle. 19:45 jsme na místě, zatím jen Přečkos a Rora. Do 20 minut příjíždějí zbylé dvojky, přichází vyhodnocení, tisková konference a kuturní vložka. Pro lunapark chtivé je i popůlnoční slivovicotoč.

Nedělní ráno se údernící rozjíždějí k domovům, my si ještě pohladíme skály na Rači a a 450 km směr východ.

PS: S Diablem jsme v ten den najeli 50 KM, vylezli 8 věží, vítězové ujeli KM 100 a věží zvládli 15....UFFFFF

Výsledky:

1.Tatuš-Sámo-25
2.Vojta-Luboš Sedláček-16
3.Magnusek-Krysa-11
4.Iwoš-solo-5
5.Bin-Michal Heliks-9
6.Diablo-Skobič-8
7.Rora-Přečkos-5

See you in hell
Skobič

Tatušovy střípky z výletu

Je odstartováno, tak se řádně opři do pedálů, když už sis tu volovinu vymyslel... "Sámo chceš víc lízt nebo jezdit na kole?" "Radši to kolo." Tedy razíme objíždět severní bonusové věže. Cestou smrkneme Vež u Nedvězí - betonová věžka jak kdyby tu přistála ze Sušek. Cestu na Rač si krátíme rozkošnickým zarostlým údolíčkem, kde i mačeta by se hodila, dále se tedy snažíme držet spíše značených trajektorií.



Trubadůra trefíme na druhý pokus seshora, Normálku mlasknem jen tak v ponožkách (jako většinu věží toho dne) a nahoře se můžu zechcat z toho výhledu. V dálce Vlhošť a Ronov, vypadá to, že se dneska hezky protáhnem... Tak rychle trochu prasokrosu s kolama nějakou roklí dolů a hned zas nahoru na Šišku k vysílači hledat Spořilovskou věž.



Tady poprvé mírně nesedí nákres v průvodci, je nějak dál od vysílače než se čekalo. Ovšem nalezli jsme a jelikož cesty z úpatí jsou buď těžké, dlouhé nebo obojí, rozhodujeme se pro nevábný dvojkový přeskok s masivu, čehož se statečně ujme Sámo, který to tam bez okolků pošle. Tak šup za ním a hned zpátky ať ušetříme čas za slaňování...



První dlouhý asfaltový přejezd k Úštěku, cestou žerem rohlíky a je nám fajn. Písčitý sjezd do Hrádeckého dolu je celkem krpa, navíc nás to čeká zas zpátky nahoru. K Jahnovu kameni je to už skoro kolmý les, začínají mírně bolet nožičky... Z vršku parádní výhled na hrad Helfenburg, žasnu nad tím kolik tu je schovaných krásných míst.

Přejezd do Roverek, hledáme Špalek, ale je nějak kvalitně maskovaný. Potkáváme spoustu trempů a bivaků, Špalek však neznají. Jde na mě první krize, dobře že jsem přibalil tu studentskou pečeť, co jsem dostal v pátek od pacoše... Špalek nalezen i vylezen, šup po neznačené cestě na sever k Hvězdě, tady jsou 3 věže nedaleko od sebe, očekávám snadných a rychlých 6 bodů.



Ale po hodině marného hledání věžky Hranolek v Měsíčním údolí už si to nemyslím a začíná mě to fest srát. Sámo naštěstí objeví nějaký kvak s knížkou, podle kterého zjistíme že mapka v průvodci je sice hezká, ale vůbec neodpovídá realitě a Hranolek tedy najdeme úplně jinde než by měl být.

Vzpomínám na Švejkovo moudro: "Mapa se může mejlit". Další 2 věžky už jdou ale snadno a se spravenou chutí přejíždíme pod Vlhošťem do údolí Loubenského potoka na Welzenbachovu věž. Tady jsem byl v březnu s Majdou, takže jdeme najisto a v Komínové cestě z náhoří jsme udělali asi rychlostní rekord. Přejíždíme k Pavlovicím na legendárního Stážce Švábů, to je vskutku dominanta oblasti! :-D Tak konec flákání a šlapej mizero k České lípě na tříbodového Červa.

Celkem to odsýpá a najdem ho i vylezem bez problémů. Cestou v Jestřebí dopňujeme zásoby na pumpě a pěkně společnými silami přepereme nanuk ať nám to hezky šlape do kopce k Pazourkové věži. Ta je taky překvapivě z Panťákovského matroše, jen ten přístup je "mírně složitější". Překlopíme se přes sedlo, žlutá značka nikde tak jen nějakou strží dolů...



U Nového Berštejna cestou mlasknem Aktivistu, asi nejkvakóznější věž z celého výběru a ne úplně výhodnou zkratkou se dostáváme do Dubé. Blíží se šestá, to nám moc času na jižní věže nezbývá. Navrhuji jet na Tubož, kde to znám. Cestou mlasknem Hlaváčka u Blateček- fakt krásnou věžku na pěkným místě a v Tuboži mě známou Německou jehlu, kde konečně potkáváme Magnuska s Krysou - doposud jsme se toulali krajem sami.

Je čtvrt na 8, ještě je snaha vzít cestou Hubeného hraběte, ale v Plaňáku už nám naštěstí docházejí minuty, tak ze všech sil šlapeme ten krpál na asfaltku a konečně po 12 hodinách dřiny jsme na Boudě. Celkem cca 100 km + 15 věží = 25 bodů a překvapivé první místo. Partyjo dík moc za účast a skvělý sobotní večírek a příští rok v dubnu zase na viděnou v Dubskejch!

Mapa
Tatuš