Podzimní prázdniny na Istrii
25.10-30.10. 2016

U nás začínají přelezové podmínky, a tak proč si nezajet někam do tepla :) V úterý po šichtě razíme směr chorvatský Roč. Celou cestu vydatně prší a nekončí to ani na místě.

Ráno ale vymeteno a tak jdeme prozkoumat jak jsou na tom sektory v Kompanji. Po bitvě s bahnem usuzujeme, že dnes to na lezení bohužel nebude.

Na parkovišti pod oblastí, to vypadá s espézetkama jako na Sulově (pět ostravských a nějací ti brnáci ). Jelikož výprava je složena hlavně z dětí, tak zbytek dne trávíme u nedalekého Jadranu.

Další den už oskar mocně skály vysušuje, a tak lezeme co to dá v krásné oblasti Kompanj-neolezené hezky odjištěné a ostré cesty-přijde si na své každý , kdo lozí alespon ty sedmičky. Ostatní si užívají sluníčka a hezké cesty na TRŽ, a nenápadně kují pikle na další lezecký den. Ten tedy zajíždíme do Rovinje, kde se lezecky uspokojuje i zbytek osazenstva vč.otroků(dětí).

Koupačka v moři i lezení, co víc si manželky s dětmi mohou přát. Další den mám časově lezecky omezený a tak v 7 ráno už stoupáme s mým věrným jističem pod sektory v Kompanji. Souhrn- za 2 hodiny lezení skore 3 pytle a tři OS . V 10 hod zpět na apartmánu, kde rodinky velí směr nedaleká Vela Draga.

Bylo ovšem poznat, že je sobota, takže v sektorech s lehčími cestami se to lidmi jen hemží. Po nekonečném vyčkávání pár cest zdoláme a tak se můžeme jít rozloučit s Jadranem. Někteří (nebudu jmenovat) si cestu k moři zkrátili přes horu Vojak (1396m.n.m).

Ty anténky ho nějak přitahují. Poté se štastně shledá s rodinou a pojdme balit věci, zítra odjížíme. Zpáteční cestu si zpříjemníme procházkou v Triglavské soutěsce Vintgar. A hurá domů.

Zůčastnili se:
Aleshovci a Bedyovci

Alesh