Víkend na Hrubici
6.- 8. 5. 2016

Přestože byla v dlouhodobém plánu návštěva Polické pánve, vítězí nakonec výlet na "Strouhanku", zejména díky optimistické předpovědi a zprávy od ambasadora v Turnově, že do soboty to určitě uschne. Vozidlo je poloprázdné (Skoba klasicky nezvedá telefon), pískomilů v oddíle stále nepřibývá. Večer dáváme pivko s Tatušem, který se zítra účastní opět kolo-lezecké taškařice, a tak nám alespoň doporučí nějaké lajny.

Ráno za totálního azura kráčíme k věžím kolem Julie. Vybíráme "the best". Holky (Jenovefa a Julie) pouštějí bez problémů, stejně jako klasika na Velikonoční věž. Nejvíce nás asi potrápila údolka na Praděd - párkrát to marně zkouším nad 2. kruhem, až mně z toho začal bolet kotník. Posílám Baxe vpřed, který to vyřešil variantou "mírně zprava" :-)

Že se občas hvězdička u názvu cesty objeví jako výsledek tiskařského šotku jsem se již párkrát přesvědčil. Ne jinak tomu je dle mého názoru i u "Varianty údolní cesty" na Kořenského věž. Štreku k 1. kruhu po nakloněných osolených římsách se nějak nedaří odjistit, na návrat není ani pomyšlení a tak s přibývajícími metry mi začíná být osud OKD totálně lhostejný. Hodiny těsně pod kruhem by spíš potěšily o pár metrů níže.

Náladu si vylepšuji "Pohodovkou" na stejnou věž - krásnou dvoukruhovou hranou, kterou v průvodci nehledejte. Na závěr dáváme ještě "Osmou cestu" na Křemenovou - hezkou stěnovou jednokruhovku se spoustou hodin.

Cestu do kempu si zpestřujeme procházkou kolem čerstvě od vzrostlých jehličnanů obnažených dominant Skaláku - Podmokelské, Kapelníka a Taktovky a záhy se tělu dostává kýženého vitamínu "B" a kalorické bomby (grilovanému kolenu v kempu nešlo odolat).

V neděli se k nám přidává Lucka - Baxova kámoška z Prahy a arénou našich pískohrátek se stává Sahara. Po Nedokončené na Lebku dáváme, z mého pohledu top cestu výletu - Bobřík kvasu na Skautskou věž. Krásná všehochuť s bouldříkem nad druhým prstýnkem ve mně zanechává ty nejlepší pocity.

Na závěr listujeme ve vrcholovce na Ocúnu a můžeme potvrdit, že před léty, Fifanův sokolík, nejpopulárnější cestu na věž, překráčeli také Luboš Horák s Tondou Pláčkem (1991) a Leoš Chwistek s Karlou (2006).

Nějak mi ta Strouhanka opět přirůstá k srdci.

Roman