Grossvenediger
10. - 12.7.2015

Děti se nám povytáhly a můžou tak obě vyrazit s babičkou stanovat na víkend. Úspěšně přesvědčujeme babičku, že je určitě chce mít doma už ve čtvrtek odpoledne a večer po uspání tak vyrážíme směr AT. Noční jízda je plynulá a kolem pul sedmé už parkuje Berlingo na Matreier Tauerhaus (1512 mnm).

Tady nás při přebalování věcí otravuje jeden oškubaný havran co neustále leze do jídla, ale Peťula nemá pochopení pro můj nápad, že mu to vysvětlím cepínem :-) Po sedmé hodině už si to šmárujeme údolím směr Neuer Prager Hütte (2796 mnm).

Nástup je vleklejším údolím, za kterým ale nastupuje rakouská "Ostrva". Na chatě jsme za záběrů kamer(TV ORF natáčela dokument) za nějaké 3:45 hod. a začínáme zvažovat o pauze a rubnout vrchol ještě týž den.

Celonoční jízda autem, výstup na chatu a ostré slunko rozbředávající sníh nás přesvědčují, že skutečně užívací to pro nás bude spíše až zítra ráno. Nakonec se na tom shodujeme i s chatařem, který s velkým úsměvem bere mé konstatování, že ráno pro nás bude platit: "Ich bin frisch wie ein fisch".

Na oplátku baví chatař zase mě, když se k dotazu kudy na vrchol vyjadřuje: "Direkt, direkt, direkt, kreuz". Mé znalosti němčiny jsou vyčerpány a můžeme si udělat vinařský piknik na kameni u chaty. Ráno vstáváme už kolem 4:30, protože chceme mířit na vrchol sami. Oblíct, nasnídat a v pět už si to šmárujeme k ledovci. Sníh začíná hned kousek od chaty a na ledovec je to taky co by kamenem dohodil.

Nasazujeme mačky a navazujeme se, protože trochu potrhané to přeci jenom je. Za svítání se propleteme krátkým bludištěm malých trhlin a pak už jenom stoupáme a stoupáme po ledovcovém platu. Tady je trhlin asi tak 5, jsou široké akorát na překročení, ale na oplátku jsou dlouhé a hluboké.

Pak už se dostáváme pod vrcholový výšvih a potkáváme se s rakouským párem co sem vystoupal od Defregger Haus. Velice sympatická dvojice, hned se s námi dávají do řeči a všichni jsme spokojení, že kolem nikde nikdo další.

Rakouská dvojice se vyšvihne na hřeben a hlasitě vejskají. Za chvíli chápeme proč. Absolutně parádní výhledy a na vrchol už jen pár metrů po úzkém hřebínku. Na vrcholu (3674 mnm) vyfotíme naše čerstvé známé, oni nám to oplatí a hned sestoupí na předvrcholový hřebínek, že prý ať máme vrchol taky jenom sami pro sebe. Užíváme klidu, azurka a nádherných výhledů.

Po pořádném nabažení velíme k sestupu. Od Neuer Prager Hütte i Defregger Haus už nahoru míří početné lanové družstva. Nás už nemůžou rozhodit, takže je při sestupu pěkně zdravíme s úsměvem na rtu. Na chatě jenom přebalíme věci a přes rakouskou "Ostrvu" sestupujeme do údolí a šlapeme si to až k autu.

Naházíme věci do auta a přesouváme se do kempu v Ramsau am Dachstein, kde užíváme pohody a odpočinku. Ráno si přivstaneme, vyjedeme ke spodní stanici lanovky na Dachstein a přes Dachstein Südwand Hütte si to míříme na klettersteig Anna (převýšení 300 m, obtížnost D). Holky (Peťula s Annou) si ale hned od začátku moc nerozumí.

V místě kde začíná C/D jí Peťula vyčte že je moc vzdušná a má příliš nebezpečně trčících piercingů (roxory), otočí se a odchází (slézá) :-D Přesouváme se tedy dolů pod Ramsau, vylezeme klettersteig Kala (převýšení 150 m, obtížnost B/C) a míříme domů vysvobodit babičku. Prostě parádní víkend kdy krása střídala nádheru.

B+P Stančíkovi