Steiermark + Tirol III
21.2. - 28.2.2015

Bedřich "Bedy" Stančík
Radim "Galis" Galgonek
Pavel "Pišta" Juhász

Uběhl další rok a je čas zase vyrazit na naši pravidelnou jízdu. Podmínky letos opět nejsou úplně přesvědčivé, ale věříme v zázračnou frontu, která nám prašánek nadělí.

Vzhledem k pracovním povinnostem myšáka Pišty vyrážíme nejprve do Štýrska. Tady zavítáme do oblíbeného údolí Sölktal a míříme směr nám již známý Grosser Knallstein 2599 m.n.m. Sněhu opravdu poskromnu a Knall nás asi nechce ani vidět. Nejprve totiž zakufrujeme na slepé lesní cestě, potom se blbě vydáváme i dále a nakonec končíme někde úplně v ….. kopcích. Tady vyšlápneme krásně prudký, ale solidně ledový svah a pouštíme ledově rozvážný sjezdík zpátky k autu.

Další den vyřídíme s Pištou pracovní povinnosti a už si to koulíme směr Villacher Hütte na Maltatalu. Po příjezdu jsme ale opravdu znečeřeni, protože po sněhu ani památka. Absolutní nechuť táhnout se nahoru a celý týden šolichat nějaké kompromisy sněhové bídy. Rozhodujeme se pro okamžitou změnu plánu a míříme do oblíbených Tirol, i když zatím ani nevíme přesně kam. Protože chceme ochutnat zase něco nového, postupně zavrhujeme nápady na prozkoumané lokality - Pitztal, Kaunertal, Zillertal atd. atd.

Volba nakonec padá na Silvrettu. Nejprve to vypadá na otevřenou Wiesbadener Hütte, ale protože z telefonátu zjišťujeme, že nám winterraum neotevřou, v chatě se navařit nedá a je to lokálně oblíbený "Imperial", přesměrujeme cíl na Klostertaler Umwelthütte. Pozdně večerní příjezd do oblasti Voralberg nám ale připravuje nemilé doplnění informací - výjezd autem je možný jenom v létě a nahoru tedy jedině lanovkou + mikrobusem skrz tunel. Rychle zakotvujeme v jednom motelu jako z filmu Hostel :-) a jdeme plán dotáhnout nad mapou u piva v čínském bistru.

Ráno vyjíždíme lanovkou Vermuntbahn, přesedáme do mikrobusu a projíždíme sakra dlouhý tunel jen pro jednu káru. Pak už konečně vystupujeme u Silvretta - Stausee a můžeme vyrazit středem jezera. Galis si namlouvá, že nejdeme na ledě a asi si myslí, že ta hráz je Velká čínská zeď:-D Po asi 2,5 hodinách jsme na chatě, vybalujeme a mlha už nás ven nepustí.

Naše první túra míří kolem Klostertaler Egghorn nad Klostertaler Gletscher, ale zastavuje nás mlha. Nechceme riskovat neviditelný sjezd, tak to rychle pouštíme dolů a užíváme parádní sklon plný prašanu. Samozřejmě mlha se hned trhá do azurka a tak si to po naší výstupovce pereme znovu nahoru.

Protáhneme to ledovcem až na jeho konec pod Schneeglocke 3223 m.n.m., ale protože mlha zase pokukuje, pouštíme další prašanový sjezdík, tentokráte po druhé straně ledovce (výstup a sjezdy jsou naznačeny na fotce). Další den už azurková túra směřuje na opačnou stranu údolí, kde si to skrz parádní žlábek pelášíme přes Glötter Gletscher až na Sonntagsspitze 2882 m.n.m. Hodíme sjezdík nedotčeným prašanem a hned výstupovku zatěžujeme znovu, celem 4x (na fotce sjezd z vrcholu a další na ledovci).

Azurko se na večer zatáhne a začnou padat trakaře, které jsou naštěstí plné prašanu. Celý den ale tyhle trakaře neustávají, takže nás čeká tzv. "žraní z nudy" a hodně dílu The Simpsons na telefonu :-) Po parádním přídělu, který obnáší asi 30 cm nového, sázíme opět na ověřené sjezdy na Glötter Gletscher, kde najivně doufáme ve využití vyšlapané výstupovky.

Milovaného prašánku se už ale nasbíralo tolik, že výstupovku jenom tipujeme, prošlapáváme nad kolena a já na sněžnicích místy i po pás. Poháněn drsňáckou přezdívkou BULDOZER a neomezeným přídělem drogy zvané prašan mi to ale celkem odsejpá. Na ledovci zjišťujeme, že na takovou kupu nového je najednou strašně plytký a nechce to jet.

Vyhlídneme si teda mnohem prudší místečko a už si to tam stoupáme. Výsledkem je parádní a prudký sjezd až na plato pod chatou. Absolutní paráda podtržená luxusním azurkem, takže tyhle prašanové orgie opakujeme celkem 5x(fotka s kupou našich lajn).

Vzhledem ke špatné předpovědi se rozhodujeme už nečekat na zítřejší mlhu a velíme k sestupu a návratu domů. Po pěti sjezdech a hlavně výstupech máme trochu puštěno žilou, takže návrat k civilizaci je trochu vláčný, ale přesto stíháme dorazit k mikrobusu včas. Sjedeme dolů, přebalíme se do auta a můžeme vyrazit na dlouhou noční cestu zpět do "milované ČR".

Prostě akce kde prašan střídal nový prašan a azurka jsme taky užili, takže sečteno a podtrženo: "Krása střídala nádheru!!!"
Bedy