Hore Heil!!
25. - 28.9.2015

Poslední dobou zjišťuji, že mám prsty z bláta a srdce z kamene. Kde jinde si můžeš s touto diagnózou zalézt než v tisícivěžatém Ádru.

Je to už nějakéj pátek, kdy jsme ve stejné sestavě (ostatně kromě Přečkose a Kamana jsem už dlouho s nikým jiným na písek nejel) a ve stejnou dobu vydali do bohem zaslíbeného písečného ráje. Vše proběhlo hladce a večer se u chmelových limonád domlouvají plány na sobotu.

S Kamanem jsme vcelku rychle měli jasno a ráno vyrážíme na Věž Hermanna Buhla. První cestu na Juráška trochu zkazil fakt, že na vrcholu chyběla vrcholovka a hlavně i slaňák!!! No dalo se to seskákat zpátky k věcem a náš zrak už okukoval potenciální chyty na Thurmu od hrdiny z Nagaparbatu.

Cesta přes převis nás úplně neoslovila a tak dokonce dotahujem až "Utrženou převěj" VIIb, která má zaslouženě kometu i v průvodčíku a my se konečně kocháme tou pravou panoramatou. Dále si to hrneme na Makalu, kde Kamanko osedlal Skobičova ramena, proběhl se po galerii 30 m nad zemí a pod paprsky podzimního slunka houkl "ZRUŠ"!.

Touha po jednochytové cestě se moc nepovedla Skobičovi, kterého trochu spláchlo v "Monzunové spáře" na Annapurnu a spolu s pytlem tam skoro zůstalo viset pár smyček a kindráč. Chuť i matroš jsme zachránili druhou spárou na stejnou věž a spokojeni a natěšeni na "tiskovku" drtíme diretisimu do Kalírny (tzn. jdem rovnou do hospody).

Neděle je hlavně v budovatelské kratochvíli na věž Vojtěch. Kaman sice moc světlé vzpomínky na toto časové období nemá (odmítl se zúčastnit budování mostu na věž a cca 4 hod. v tmavé rokli pozoroval jak dobýváme "nejlezenější" věž Polické pánve:-) Poté se snažím rychle zachránit situaci a nabízím hvězdnou cestu na "Faraona", s malým stavěním u posledního kroužku, něco jako Pochod lumíků.

To jsem si naběhl...

Nejdřív mě Kaman drobně pošlapal a pak při druhém pokusu o stavění a ošahávaní solivé police prohučel a liskl sebou na polici. Poté následoval v zedničení Roman a ruce šmátralky od Skobiče ochutnaly stejně solivou poličku. Je rozhodnuto. Věšíme další měch a den zachraňujeme na "Východní" na Zrzka.

O co bídnější byl den, o to hodnotnější byl večírek. 2 saxofony, 3 kytary, 1 flétna a piáno za doprovodu kvílející celé hospody výrazně zahladilo rozladění nedělního působení ve skalách.

Poslední den pere slunko už od rána a my jdem úplně někam jinam... na Křížák.... (vedle) do Teplic..... ještě víc vedle.

Rokle nad Spáleným mlýnem..... ano trefa a fakt do černého, protože obě cesťulky předčily naše očekávání a krásné spáro stěnové lezení, kdy do nás vystřílelo slunko celý zásobník, krásně hřál písek do dlaní a na věži nás uvítal zcela nový pohled kolem.

To vše nám jen ztížilo odjez domů a po jednom odpoledním pivku máváme našemu druhému domovu. Nic se nezměnilo, prsty jsou pořád z bláta a srdce z kamene - z pískovce!!!

See you in hell Skoba