PETZEN CLIMBING TROPHY
4. - 6. 7. 2014

První červencový víkend jsme vyrazili do Rakouska na závody, které mají tradici a věhlas. Někteří jsme se doma moc neohřáli, ze soustředění v polských Rzedkowicích jsme přijeli ve čtvrtek odpoledne, abychom lehce přebalili bágly, přidali závodní dresy, přespali jednu noc v postelích a v pátek v 6 ráno už jsme opět seděli v autě.

Připraveni na vše. Na třídenní závodění, na desetidenní spaní na zemi, na lezení na skalách… Obě posádky s našimi mladými závodníky dorazily do Bleiburgu kolem 14. hodiny. Naše kroky vedly na závodiště. Překvapilo nás. Stěna i boulderové profily nevypadaly zrovna monumentálně. Pořadatelé nás nasměrovali do kempu. V horolezecké části krásného tábořiště u jezera jsme postavili stany mezi dalšími Čechy z Prostějova, Lanškrouna, Liberce a Vyškova.

Soutěžící čekaly v páteční podvečer dvě kvalifikační cesty na rychlost. Nám šlo hlavně o umístění do kombinace, rychlost se u nás vlastně vůbec netrénuje. Naše děti se držely skvěle, přestože běh po vertikále není jejich top disciplínou. Mariánka byla mezi nejmladšími děvčátky (rozhodně nejmenší ze všech) na 21. místě, Markétka si vyběhla na 14. příčku, Eli v nejpočetnější kategorii U14 (40 závodnic) 8. místo, Adam se blýsknul 5. místem, a to ho od postupu do čtyřčlenného finále dělilo 0,005s.

Závody na rychlost jsou divácky zábavné, atmosféra byla výborná, povzbuzovalo se ostošest až do tmy. Pak v kempu nejnutnější hygiena a honem do spacáků, ráno se vstává docela brzy. Bouldering začínal v sobotu krátce po 8. hodině, pořadatelé připravili 8 problémů, které museli lezci v časovém limitu řešit, nejlépe s co nejmenším počtem pokusů. Mariánka si proti rychlosti polepšila a vyboulderovala si 16. místo. Adam přelezl všechny bouldery prvním pokusem a pokračoval v devítitičlenném superfinále. To se lezlo OS a počítal se nejvyšší dosažený chyt.

Problém se jevil těžký už na začátku a byl poměrně dlouhý, to aby se kluci rozřadili. Kritické místo u homole ve stropu nemohl nikdo překonat. Nastoupil Adam, místo krásně přelezl a dostal se až k topu, který ovšem chytil jen jednou rukou. I tak sklidil obrovský potlesk, bylo jasné, že bude na bedně, čekalo se na pár posledních závodníků. Adama překonal jen jediný, Bulhar, když čistě topoval (oběma rukama;). Pro Ádu stříbrná medaile! Po U10 nastoupily na stejných boulderech, ale s ubranými a upravenými chyty U12 a naše želízko, Markétka.

Vedla si skvěle a postupně přelezla všechny velmi těžké problémy. Počet pokusů jí vynesl 6. místo! Po poledni přišly na řadu dívky U14 a mezi nimi Eliška. Děvčat bylo mnoho a času docela málo, takže na nějaké velké pokusování se nedalo pomyslet. Eli postupovala rozumně nejen podle obtížnosti jednotlivých problémů, ale i podle délky fronty pod nimi. Prvních 6 boulderů přelezla prvním pokusem, další dva se jí nepodařilo překonat hned a další pokusy ukončil konec časového limitu. Eliška vybojovala 3.místo.

Nedělní disciplína , obtížnost, startovala již v 8 hodin. Adam skončil opět jedno místo od finále, tedy 7., Mari lezla krásně, postupovala v obou cestách výš a výš, výborně nohama i hlavou a vylezla si na 11. místo. Markéta se na obtížnost těšila nejvíce a bylo to znát při každém jejím kroku. Byla v obou kvalifikacích z celé čtyřiadvacetičlenné skupiny děvčátek U12 jednoznačně nejlepší. První cestu, se kterou měli problém i větší kluci, přeběhla jako nic a topovala.

I v druhé kvaldě lezla parádně a do finále šla z prvního místa. Finálovka byla těžká a Maki ukázala, jak dobrá je lezkyně. Divákům se tajil dech, když i přes svůj výškový hendikep překonávala místa, kde ostatní padaly. A…dolezla skutečně nejdál. Hurá, radovala se z vítězství, než ji pořadatelé sdělili, že je druhá. Dolezla nejvýš spolu s další dívenkou, ale ta prý přidala na chytu před pádem ruku. Markéta stříbrná! Nejdéle trvala kategorie děvčat U14. Eli jako jedna ze čtyř topovala první cestu.

V té druhé dolezla těsně (o plus) za kamarádkou ze Slovenska a do finále šla z 2.místa. Finálovka byla postavena tak, že téměř všechny finalistky dolezly do stejného místa, to překonala jen jedna Rakušanka. Eliška tedy bronzová.

A jak dopadla kombinace?
Mariánka - pro nízký věk neklasifikována
Adam Adamovský - 5.místo
Markéta Janošová - 5.místo
Eliška Adamovská - 3.místo

Po velkolepém závěrečném ceremoniálu jsme nasedli do aut a vydali se dál, na další cestu za lezením, na cestu na jih. Čekalo nás soustředění na chorvatském ostrově Krku.

Petra Adamovská