Z Ružomberka do Harmanca

27.12.-28.12. 2011

Jiří Matuszek, Marcel Žuška

Už několik let jsem plánoval, že si tu trasu zkusím a furt nebyl čas, sníh a nebo se nenašel nikdo, kdo by se chtěl tohoto podniku účastnit.

Letos konečně všechny tři body zůstaly v průsečíku a 27.12. v 5 hod. ráno sedím v Excelsioru a čekám, jak Maky přisedne v Těšíně. Cesta v klidu, jen obleva posledních dnů pořádně zamávala se sněhem. Utěšuju se infem z hory.sk kde 60cm na hrebeni a podmienký dobré, nemůžou zkazit rozpačitý začátek, kdy lyže ze startu jsou ne na nohách, ale zatěžujou už tak (ve strukturach se špatně chodí) blbou chůzi.

Po prvních 5 km začíná sníh a ski jdou tam kam mají.Smer Smrekovica tuším byl daleko necelých 15 km no a samo nějaký ten výškový metřík. Postupujeme polomlhavým lesem a cítíme, že nad hlavami se nám honí jasno. Blíží se první kopec nad 1400 m.n.m. a nám se ukazuje poprvé JASNO!! Kýčovité výhledy na Roháče, Kriváň a Nízké Tatry jsou naší první odměnou za spálené kj.

Další vcelku sympatickou věcí je "provoz" na Velkofatranských chodníkoch. Máme třetinu cesty prošláplou, ideální počasí i podmínky a my jsme potkali všeho všudy 2 lidi. No luxus!! Kloužeme po tyčích a užíváme si prosluněných fatranských holin. Kolem 13. hod dorážíme na Smrekovicu a trochu sil ještě zbývá, tož smer Rakytov a uvidíme kam se dostanem. Před Rakytovem vyhledáme útulné místečko pro sex ve dvou a jdem chystat dřevo na oheň.

Matně jsem si při rozdělávání ohýnku vzpoměl na problémy, jaké měl kdysi Tatuš a asi po 10 minutách rozmražování chrastí za pomocí vařiče to vzdáváme a vaříme na Skobičově poloprázdné bombě (kura, že jsem se k tomu Kamanovi nestavil). No dva ešusy čaju se podařilo uvařit a zbytek je třeba zahřát v ústech nebo nad svíčkou, která náš obyvák vytopila na "nesnesitelné vedro" :-)

Ráno na posledních zbytcích plynu uvaříme jeden čaj a vzhůru na jih. Sněha kolem Rakytova je fakt morovo a jsem v duchu rád, že jsem neposlech Makyho vizi o přechodu bez lyží. Cesta vcelku odsejpá a vrchol Ploské slavíme kolem 10 hod. Dobrý čas a vcelku gut forma nás utužuje v myšlence, že když se nebudeme flákat, tak to máme večer v kapse. Traverznout Suchý vrch, a před náma se odhalují nejvyšší vrcholky Velké Fatry. Na vysluněných pláních se kocháme opravdu úchvatnými výhledy a přes Križnou ku Královej studni.

Tam nám sympatická výčepní se slevou pustí litr čepované kofoly a nezbývá než ve vajcu sjet do Harmanca. V Dolnom Harmanci jsme v půl páté a zdá se, že je posekané, jenomže odsaď jezdí jen jeden vlak denně, a ten nám v poledne odjel. Tož nezbývá, než za tmy, za mrholení, půchýřama na nohách a s lyžema na zádech šlapat 4 km po asfaltu do Harmanec - Jaskyňa, kde na za deset min jede vlak, my zamořujeme našim pižmem kupé a jsme ve 23 hodin doma. Akce jak má být.


Fotogalérie