Po čtvrtečním rázném rozhodnutí v hospodě - ,,Jeden do Tater", nemá Stoly šanci plánovaný víkend zlomit, a tak spolem se Zedňochem a Štubajem valíme emigrovat na východ na Sliezský dom. Štuby domluvil už meškanie v apartmánech, leč info od Rory nás se Stolym ubytovalo v cimře pod střechou za bohovských 5 euro. (pravda velnes grátis nebyl:o)

Ráno sice není jak z alabastru, ale natěšení členové Družby Karvinsko havířovského teamu už valí pod první ledík-Snopel. Zedňoch už má první délku za sebou, zatímco Štubaj objevuje, že jeho tomahawk má bolístku v podobě vypadnuté matky a volného zobáku. Leč za přispění kutilského dua Maky,Stoly a obvaz - vzniká nový cepín značky - ,,To bude držet woe"!.

První dvojka už si chrochtá v štandlíku a první z druhého dua jim je pevně v patách. Leč po sekond partnerovi,jenž měl horůci problém s chladnými prsty se druhá dvojka kapke zdržuje, což oceňuje hlavně Maky, který už těch granátu do helmy od zednocha a stolyho měl dost:o)

Pak už nalíza aj ten s 165cm výšky do druhé kolmé délky, ale zjišťuje, že předloktí říká ,,Ne,Ne,houby jsi trénoval,tak houby dolezeš" a už od 3 šrubu jede dolů. Tak marš pod Orolínův led.

Tam se dvojky prohazují a prvolezci také-Štuby idě z prava, Maky šturmo. Kapke více boje, více nakropeno a více strachu nedovolilo ani jednemu padnout do vývrtek a druhý led je zdárně vylezen, tak můžeme jít do té sauny, jak furt předpovídá Ivan s potutelným úsměvem. Nakonec kulevároš absolvuje iba Zednoh s Štubajem, bo Ti druzí dva totálně zachrápali v cimře a probral je až příchod Rory company. Večer se potem nese v duchu her a koštování Rorovy Travovice, jež nikoho naozaj neotrávila:o)

Nedělní jitro, jak z jiného světa. Rudé světelné lůče dopadajů do doliny a mírný chládek nás provází pod nástup ledu-do Velické próby. Grupa se mezitím za večer rozrostla o dalších 5 Ostraváku, a tak je nás jak na expedičním výstupu dost. Duo Z+Š idě první, za nima šmatlají M+S. První team je už hore a Stoly si jde po včerejšku spravit náladu do kolmějšího rázu. Pochvaluje si led a při vší spokojenosti rozdává i ledové dárečky - ten jeden velikosti itongu, si mohl odpustit, a ne ho zaslat na adresu Makyho ramene.

Ale dobrá věc se podařila, a jelikož nadržení Zednochovi Ostraváci jsou nám v patách, opůštáme ledové ihrisko s tím, že ještě koštnem Nevěstin závoj. Ale při zpáteční cestě kolem Večného dážda, Stoly neodolá velké chuti na vinčisko a idě do chalupy za prvním teamem, zatímco Maky se připojuje k slovenské grupě cepínoškrabačů na skálu. Cosyk okoukal, pofotil a hybaj za chalanama, bo Chateau de Slezan už se nalévá:o) Poté už jen svézt zadky na skůtru dolů, vyzkoušet jestli to přepravní auto tou anténou fakt nevypáčíme a potichučky s termosečkou vinčiska upalovat do čechyše kocourkov.

Vylezené cesty

Sopel-II/5
Orolinův lad - II/3
Lad do Velickej proby- II/4