Když jsme se letos v březnu při lezení ledů v Tatrách zahřívali vzpomínkama na léto a oba se shodli, že do naší oblíbené Paklenice letos na podzim nepojedeme, slíbili jsme si, že si doma ukecáme aspoň týden na skalách a u moře v Brele.

Lezení na tamním přímořském vápenci je velmi podobné tomu v Paklenici a také se mu tak říká Malá Paklenica. Perfektně vyjištěných asi 85 cest a fajn lezení v jedno, dvou i třídelkových cestách potěší lezce lezoucí cesty od 4. do 8. stupně UIAA.

Na obtížnější cesty je tam ještě prostoru dost, jen čeká na nové prvovýstupy. Brelu je dobré navštívit v květnu, červnu nebo na podzim, nebotˇ stěna je vytočena na jih.

Proto jsme chodili lézt dopoledne nebo na západ slunka, kdy se všechno kolem na nějakou dobu zbarví krásně do ruda. Nejvíc jsme si užili lezení v cestách: Pfilar harmony-3. délky 6a, Thymiansiss-4.délky 5c, Rozário Taxi- 6b, Susvio -6b, Seupat-6c, Seven up -6b, Sokaineproblem -2 délky 6a. Den jsme vždy zakončili koupačkou v moři a několika pivy na dobré sny.