Fesťák
26.-28.8.2011

Lze si představit lepší zakončení léta jinde než na území stověžatého Ádru?!? Tam kde každá hodina trvá minutu a den uteče jak voda. Ano nejde!!

I my jsme cítili, že prázdniny musíme doklepnout TADY. Vyjíždíme v pátek za totálního pařáku a v Makyho autu, kdyby šlo, tak otevřeme aj přední šibu. Večerní koupačka v pískovně utlumuje naše dobitá těla a po třetím gambáčku jdem prozkoumat "Stodolu" jak se baví letošní festivalníci. Pár známých ksichtů potkáváme, pozdravíme se s brněnskou smečkou a valíme spat. Zítřejší úkol stihnout východ slunce na Bratranecké a lézt jak o dušu, (na sobotní noc hlásili festovní deště) ať si toho písečku můžem pořádně užít, chtěl taky trochu spánku.

5:00 budík z mobilu hlásí, že tu slivku s Harym sis už dávat neměl, ale slovo je slovo a tak v plné sestavě jsme před šestou pod nástupem a drtíme komínem navrch. Na temeno to stíháme před východem jen já a Marťas. Poslední má samozřejmě foťák, a tak už fotí osvětlené hlavy a sluníčko nad Křížákem. Ale i tak nám nic nechybí. Je teplo, pofukuje větřík a nám patří celý SVĚT, svět který začíná za Tošovkou a končí u Tyroláků. My ale víc nepotřebujem!!!

Hned na to Marťas se Silvou nalézají do Záškrtu na sousední věž a my s Makym zkoušíme novinku od Mocana a jeho sebranku pod názvem "Bordel problém" (holt ti staříci nazývají těžký krok každý jinak, že Beloš?) Cesta nám dá každému (Maky, Skoba, Obtul) a my můžem kolem půl osmé slanit a posnídat pěkně ve skalách.

Obtul si jde vyvést svoji první cestu na písku na Járkovou a my s Makym si jdeme olizovat koule na Krále. Vybrali jsme si Decháč a můžu vám říct, že v cestě je určitě víc krásných kroků než kruhů a tak si na vršku vychutnáváme naplavený adrenalín s bohovským výhledem na skalní město. Slézáme k batohům a kurafaja cestu na Sudičku "Bílá křídla" necháme na jindy.

Z pískařů mám jednu doporučenou cestu na Fortnýře - Sokolík. Lahodná spára, která jde v poho zajistit. Pravda první kroužek je výš než v jiných cestách, ale dvě Hellyovky si to rozhodně zaslouží. Tak hledejte a inspirujte se www.piskari.cz. S jídlem roste choť nebo chuť a my zkoušíme Eskalátor na Metro. Tam od prvního to prasíme a ani obraz ani zvuk. Ne nadarmo tam to prase od Dolního Adršpachu čp. 66 na patnácti metrech nabil 4 ringa.!! Serem na to a jdem za kulturou.

Umýt se před kinem, je povinnost a pak od pískovny hurá na filmy a pivko. Kino raději nekomentuju, protože vetší pi.oviny jsem neviděl ani na primalove a to ještě Maky na chodbě při placení lístku upustil zpod bundy flašku pozdního sběru a tak se trošku na první film zpozdil (šťastlivec). V noci přichází vysvobozující déšť a tak se může chlastat až do pozdních ranních hodin, bez výčitek zítřejších kocovin. V neděli se jdem podívat jak to leze Nelly a Dannymu Andradovi (skončil až druhý) a boldrama řádně namotivovaní pravou nohou na podlaze fičíme ku chalupě.